(Radhuza pro Hospic sv. Štěpána, 23.02.2013, basne)
Bolest
vepíši svou bolest do mračen
a ta ji s deštěm vrátí
napojí pole vyprahlá
snad se v nich bolest ztratí
*
Chvíli stůj
Stop!
Teď chvíli stůj a nechoď dál!
Je třeba se ohlédnout,
když za sebou máš víc
než cesty půl.
Stojíš tu sama
a vlastníš jen na vzpomínky důl.
Kde jsou splněné představy?
Kde stojí ten, co měl ti
po boku stát?
Proč píseň na rtech zmlkla,
proč oči máš uštvaného vlka,
co chtěl se o život prát?
Bojíš se?
Bojíš se pravdu znát?
Nechceš si přiznat,
že ztracenou jsi partii hrála!
Pláčem se srdce otřásalo,
když ústa se naoko jen smála.
Teď jdi
a zapomeň té špatné cesty půl,
vezmi poutnickou si hůl!
Neboj se, zkus se znovu bít
a odhodlaně sevři pěsti!
Stojí to za to!
V sázce je i štěstí.
*
Rudá růže
sametově těžce rudá růže
dýchla do teplého večera
opojný nektar opít může
pohádkou ztopenou do šera
vše co tě trápilo prve
ztratilo náhle na své moci
když růže jako kapka krve
ulpěla na rtech tiché noci
***