(poeta, 28.02.2013, basne)
na nosné stěně dvě cihly trčí
krčí se dělník z východu
výhodu ztratil
veškerý obnos
vrací se do země původu
přes linku čela ofina vlaje
poberta zraje .. nevidí
závidí slávu
že kávu svou
Justin si pije tak nějak pyšně
z Míšně
co ty dva spojuje
bojuje
jeden o přežití
druhý
snad svou lásku chytí
na hlasy
co asi rodí se pod vlasy..
staletý ořech stále plodí
shodí své listí poza plot
v popisném čísle 34
chmýří již doutná, žhavý hněv z kamen
plamen jak trest
za to že ty máš plody svěží
leží jen odpad
s podzimem
šípy podomácku
pár slepičích per
do žeber
proniká za účelem trestu
cestu za mou milou
shnilou duši svojí
neber víc
na měsíc
smutný vlk hledí
sedí a hrdelnímu zvuku
co se dere z jeho hrudi
studí zem do nohou
nebohé duši
nevěří