(terezkys, 08.04.2013, basne)
Šla nocí
nepoznána
pláštěm zametala stopy
Šla
kolem zídky
kláštera
Tiše!
Nepřítel čeká za branami
a ona
krásná ve svém království
podivná princezna na útěku
pláče až srdce usedá...
Ach, ten zvuk!
Mrtvá melodie spásy
varhan vzlyk ji probudil
kdesi leží její milý
jeho kabát kdysi bílý
slzou znovu promáčený
možná je
a možná není
naše víra v zapomnění
silná jako obvinění...