(Mišule, 12.07.2013, basne)
Slzy z písku s tichým odleskem,
vzpomínka jako střep na duši maluje.
Naděje loučí se s posledním potleskem,
úsměv z bolesti na tváři čaruje.
Pravdivé lži hledám v samotě,
hrady z písku v očích zpívají.
Zjizvené myšlenky schované v nahotě,
utíkat před všemi kdo se dívají.
Vím, že nesmím věřit na pohádky,
ve stínu zapomnění stojím na hraně.
Pod tíhou svědomí hledám cestu zpátky,
slzy z písku chytám do dlaně.