(J. Póža, 20.08.2013, basne)
Muž stojí na nádraží a čeká čeká čeká
Žena k němu přikročí je hezká hezká hezká
Muž se na ní otočí a nic neříká
A do toho ticha žena zašeptá
Namalujte mi oblohu
Bez ní vás milovat nemohu
Namalujte mi kometu
Ať vím, co cítíte ke světu
Muž se na ní zadívá a mlčí mlčí mlčí
Žena se usmívá a je hezčí hezčí hezčí
Do ticha zvolna vlak přijíždí
A muži slova na rtech zatančí
Namaluji vám oblohu
Bez vás já odjet nemohu
Namaluji vám cokoliv
Bez vás mě srdce zabolí
Já sedím na nádraží a čekám čekám čekám
Kolem bloudí lidé a jsou němí němí němí
Můj vlak právě do stanice přijíždí
A já na odchod nahlas zavolám
Dejte mi někdo kytaru
Ať vám ten příběh zahraju
Dejte mi prosím celý svět
Ať vám ho můžu vyprávět