(whiolet, 23.01.2007, basne)
Tvář nemocně bílá,
na hřbitov se dívá.
Ta chuděra malá,
boha už neprosí,
křížek ze zlata nenosí.
Své víry už se vzdala.
Slzy jí po tváři stékají,
stala se jednou z těch co zbytečně čekají.
Její lásku pohltila matička zem,
společná nám všem.
Smrt ukázala jí záda,
vzala jí všechny co měla ráda.
Nečekala na její odpověď,
a tak tam stojí ta chuděra malá.
Co hříčkou osudu se stala.
A na hřbitov se dívá,
celá bílá.
Právě teď.