(Tomáš Martínek, 27.11.2013, basne)
Zůstaly rozházené na stole
perly
jako ztracené děti
bez matky
bez otce
Na posteli
v sedě opřená o stěnu
krčí se
bledá loutka
s přetrhanými nitkami
Z jejího břicha a hrudi
odkapává
pramínek krve
a táhne se k velké kaluži
u stolu
Na ulici se zvedl
krutý listopadový vítr
rozrazil okenice
a sfoukl všechny perly
do té kaluže
Dar z lásky
fanaticky čisté
utápí se ve špinavém hříchu
a on
maluje rudé pruhy
na její plavé vlasy
a pije vodku
rovnou z flašky.