(Skrat, 20.12.2013, basne)
Chudák kapřík smutně hledí,
na rybníček na náledí,
v tašce lapá po dechu,
zná to jenom z doslechu.
Za pár minut na prkýnku,
má strach z nože, pánve, mlýnku,
cloumají s ním emoce,
neví co jsou Vánoce.
Z posledních sil sebou háže,
bez naděje, bez kuráže,
přitom křičí, prosí, brečí,
děti kolem šťastně ječí.
Otec bere paličku,
chraň bůh kapří hlavičku.
Kapr sebral všechny síly,
jako by s ním čerti šili.
Z linky skočil pěkně na zem,
mrskal sebou jako blázen,
balkon v pátém patře,
však on jim to natře ...