(jitoush, 23.12.2013, basne)
Tiše šeptají si sněhové vločky se zemí,
s lehkostí se snášejí jak pírka ptačí,
křiklavé ostrohlasy zvolna oněmí,
bělostný sníh
k zaoblení ostrých tvarů stačí.
Vrství se krystalky z nebe u nohou,
bílá peřina zakrývá ztuhlou zem,
na horké kůži dech se jim tají,
žít už nemohou,
jen krátce zanechají prchavý,chladný vjem.
Tiše šeptají si sněhové vločky se zemí
a s nimi padá k zemi čistý zimní klid.