(Zbynislaw Thinkiewicz, 19.01.2014, basne)
PRŠÍ
Prší, do mé duše,
vše kolem mokré je,
zima do mě kouše,
prší, jsem Adam bez Evy,
sám s deštěm,
nikde kolem žádné úsměvy...
Lásko, potřebuji být s tebou,
splynout s nocí v jedno tělo,
svým smíchem
rozjasníš tmavý den,
také oči tvé,
oči modré jak len...
V šedých ulicích vine se pestrý had,
pod jeho kůží, snad z růží,
zkusím tě hledat...
Skrytá před oblohou,
kde chybí duha,
jsi bytostí po které toužím
a žádná druhá...
Prší, a já tě stále hledám,
v šedém oceánu
jsem bílá pěna...
Prší, jsem listem na stromě,
Robinson Crusoe sám s deštěm
na cizím pustém ostrově...