(poeta, 23.01.2014, basne)
ty kudrnatý vlasy
křivej úsměv
a figuru máš taky, ty parchante
z tý tramvaje
co projížděla kolem
moje důlky
vystojené na patách
dávno zapadané listím
nástupních ostrůvků
asfaltových snů
teď (i potom) tě vyhlížim
oči napíchlé
na klacku od posledního ohně
u kterého si seděl úplně s jinou
a vaše prsty se proplétaly
v tónech
co neznějí mým uším
to proto,že já visela tak o oktávu výš
a bála se podzimního větru
smutná a přezrálá