(Elisa K., 06.02.2014, basne)
Do těch zdí jsou vepsány příběhy
které nedokážu vysvětlit.
Jizvy jsou pořád tak plné soli
jako kdybychom vykradli Mrtvé moře.
A v koberci je všitý křik dětí
který trhal uši na cáry.
Křičely do celého světa
že neprohrály
ale že život bolí.
Křičely do celého světa
že pálí je vlákna hořících sítí
která mají omotaná kolem těl.
Nikdo jim žádnou hojící mast nepodal.
A nikdy nepodá.
Nedovol motýlu víry a naděje aby odletěl.
Zdraví se totiž jen tak neprodá.
Nekoupíš ho na tržnici
ani u domorodců v buši.
Tak kdo uzdraví ty jizvy v duši?
Kdo jim vysvětlí, že život není fér?
Až budou se bránit zásahům střel
slov těch, co nechápou
že všichni mají právo na žití?
A to dokonce i ti, kteří jsou místy
chirurgickou nití sešití?