(Isquieasuus, 27.02.2014, basne)
Po parapetu stéká naše minulost
a ta láska
kterou dávali jsme si nocí i nocí
je jako motýl
s hořícími křídly
a stejně jako ten motýl
nemohu létat
dohasínám
už to pomalu končí
krása má dezolátně
krátkou dobu trvanlivosti
budeš mě milovat
ještě než dohoří cigareta?
asi ne
vždyť už jsme si
o pár zim vzdálenější
kromě všeho
pro mě nic neznamenáš
tak mi nezkoušej už
tvým pohledem
rozcuchávat vlasy
a vytvářet předehry
dalších nadějí
když jsem řekl štípni mě
nemuselas mi na hlavu hodit cihlu
víš že mi pak
po očích stékají
nevyřčená slova
a paternoster vzpomínek
tobě zas
protisměrná expedice
bláznovství
byla si i jinde
než na rohu ulice
mezi štěstím a děsem?
vydáme se
na společnou cestu
po solitérní pěšince
vždyť víš sama moc dobře
že vůbec nezáleží
co chceme
když to stejně odmítáme.