(Gabriela Green, 17.03.2014, basne)
Slunce,
Které odráží se v hladině moří
Odráží stín,
Ten, co je ukrytý v šedi…
Naděje,
Co hladí tě po tvé duši,
Jako okrasné lístky růží,
Plavoucí po modrém moři…
Rudé, jako nachová květina,
Za jejich čistotu a lásku,
Žádné zlo se neschová…
Sny,
Ty, co se sní pod peřinou,
S příchutí, vůní
Lehce tajemnou…
Po večerech
Dráždí tvoje chutě,
Nechceš přestat snít
Snít o svém budoucím životě…
Cigareta,
Ta, co je ve tmě ukryta
Svým žhavím popelem
Proniká do ticha…
Bolestivé zjištění,
trýzní tvoji duši,
Jsi na ní závislá
A ona to tuší…
Otázky,
Ty, co ti nedávají spát
I přesto, že tě trápí
Nechceš se jich vzdát…
Dokavaď neznáš odpovědi
Máš pro co žít,
Po večerech budeš nahlížet
Do svazků cizích knih…
Měsíc,
Co rozzářil se jasně,
Než slunce zapadlo,
Předalo mu štafetu vášně…