(AndreaM, 14.04.2014, basne)
Na Sázavě v klášteře veliká to sláva,
protože se tady dneska naše Péťa vdává.
V tom sázavském klášteře rojení a tření,
že prý se tu rovněž dneska jeden Radek žení.
My stojíme opodál,
čekáme, co bude dál.
U oltáře dají si
manželský slib věrnosti,
potom zazní dvakrát ano,
prstýnky si navléknou,
ještě první políbení
ženichovo s nevěstou.
Rodiče a kamarádi zdraví, štěstí přejí,
nad hlavami svatebčanů zvony lásky znějí.
Pak dvojice k pohledání ze dveří již vychází,
úsměvy a hrsti rýže s jásotem je provází.
Péťo, Radku, přejeme vám
život jako z pohádky,
ať se stále usmíváte,
nemyslíte na hádky.
Jak dvě šťastné rybičky
v řece lásky plujte,
v dobách dobrých i v těch zlých,
vždy při sobě stůjte.
Až se sebe nabažíte,
pořiďte si dětičky,
už odteď se na ně těší
strýčkové a tetičky!