(Tlapka, 26.01.2007, basne)
Mé já
Já vím, mé já je v tahu,
mizí pod vrstvami prachu.
Já vím, že jsem na tahu
i na pokraji krachu.
Hledám nové já, sama sebe...
Divný pocit, který zebe
mi dává zabrat.
Můžu to zbabrat,
na dosah od cíle,
i od cíle na míle.
Stále jsem hledala a bádala,
stále jsem tápala a hádala.
Pak někdo ke mně přišel,
mé já ve mně našel.
Byl´s to ty, kdo přišel,
mé já ve mně našel.
Jak jsi věděl, kdo jsem?
Jak jsi věděl, kde jsem?
Jak jsi mou nedůvěru
obrátil v sebedůvěru?
Divný pocit, co ve mně hlodal,
když s úspěchem jsi dohledal,
když ruku pomocnou jsi mi podal,
už je dávno pryč.
Byl to ke štěstí klíč;
už se na oleji nesmažím,
už u oblak se vznáším.
Jsem s tebou,
jsem sebou.