(poeta, 24.04.2014, basne)
rozebral jsi mě v několika větách
jak malou holku
námitky sfouknul
chmýří bílé
nechal mě vznášet v pochybách
vytrhl z letargie pozdního večera
najednou stojím slova hledám
kde je můj klid
proč kolena se třesou
a v ruce kliku svírám
musím ven
dojemných otázek plná náruč
má zákoutí
v nich taje led
jak se to stalo
kudy jsi se vydal
kde's vzal klíč??
jen si tak odemkneš a pustíš na svět draky
co já poctivě
vší silou víry v zapomnění
tam v skrytu
v koutě schovala
spoutala do řinčení okovů
a co z toho všeho
ledové krystaly mě řežou
do čela pálí
vlasům berou nádech jisker
..ten kámen
vahou drtí dechu brání
na plicích
prosím tě dovol úsměvům
na chvíli
místo slunce
poznat svítání