(ZILA78, 06.05.2014, basne)
Slzy zrezavěly tvář
dychtíš po lásce
ale krutá je skutečnost
kde souznění máš
v položené otázce
dřímá sklíčenost
tak kde je ten neznámy
co obnaží tvé srdce
až na nejhlubší city
kdo zhojí na duší šrámy
jediným pohledem,tak lehce
vytáhne tě z ulity
a na věky
do tebe všitý
najde krásu a útěchu
protože celý svůj život
hledal jenom tebe
a ne věky
tebou opitý
dostal spásu a něhu
protože celý svůj život
čekal jen na tebe
slzy vysušil úsměv
a srdce je tvárné štěstím
když ruka v ruce
životem si cestu klestí
My!
to není jen já
ale pochopení
že samota
je nicota
požírající lásku...