(Jeník, 09.06.2014, basne)
Žít životem
Nevím jestli zabíjí mě čas
ten co brousí
hrany v nás.
Co bere dávný
sny a touhy
nechá jen pohled
do dáli pouhý.
Prosím chtěl bych
ještě zažít to pokušení
kdy noc je vášeň
a konec v ní není.
Překročit stín
a zase až na dno žít
na scéně tisíc září
jen dál tím snem jít.
Nemusím žít sto let,
abych pochopil
že co neuděláš hned
jako by jsi odložil.
Bezhlavě tlouct do piána
a extáze
je nekonečná melodie
co zní ve zkáze.
Čas si bere
neúprosnou daň z života
co bez vrcholů
připomíná dona Quijota.
Třeba žít jen pár let
ale naplno až na dno
než ve stu pochován
ale umřel už dávno.
Jeník.