(Rozina, 19.06.2014, basne)
Když ticho
hlasitě křičí
nejde ho ztlumit
prostě ničím.
Večer co večer
je to stejné
ticho samoty
už je zřejmé.
Nutí rozjímat
přemýšlet, snít
samotu nevnímat
tak to asi má být.
Za oknem sledovat
hvězdy co září
čekat
až jedna spadne
a když se daří
přát si
ať ticho
NEKŘIČÍ DÁL!