(želvička001, 22.06.2014, basne)
Cítím se, jak kdybych stála na kraji útesu,
vítr mi vlaje kolem hlavy,
jakobych stála na rozhraní,
jakobych skočila a letěla vzduchem.
Letím, padám, jak kdybych se vznášela,
plachtím jako pták, jako kapka deště k zemi padám,
necítím bolest, smutek, nic,
jsem jen loutkou bez citů,
tělo bez duše, co je loutkou,
loutkou, která se už nikdy nezmění.
Letím, padám, k zemi se řítím,
řítím a najednou něco cítím.
Cítím strach a bolest,
už nejsem loutka bez citů,
už cítím, bojím se!
Bojím se, že ztratím svoje nejbližší,
lidi, které mám ráda, které miluji.
Bojím se, že ztratím kousek sebe,
ten nejvzácnější dar, Tebe.