(Elisa K., 28.06.2014, basne)
Nebe plic se pokrylo dehtem
a to vrstvou tak silnou že jí neseškrábeš ani nehtem
co by měl na sobě manikúru.
Měli prostě smůlu
chtělo by se říct
před necelými pěti lety…
Příběh jedné cigarety
a unavených plic
co pošeptaly srdci, že už dýchat nechtějí.
Nesmějí přestat, nesmějí!
křičel zbytek těla.
Bez úspěchu.
A pro útěchu
jako by nebylo kam jít.
Když…
se smůla lepí na paty.
Věnováno všem dětem co vyrůstají
bez táty.