(kudlankaW, 15.07.2014, basne)
V kulise masivních hradeb,
krčí se hradní kaple,
též za hradbou těl
zamilovaných dvojic,
mozaika na skle,
večer - nebe do hvězd strojí,
za pohledů na nespoutanost mládí,
zakusil jsem
příjemné šimrání
v osrdí..
Při vzpomínce.
Jen žádná není k mání...
Do hluboké studny házejí mince,
naslouchám zvuku,
každému ruchu.
Po klání rytířů,
když se boji oddali cele,
sotvaže stáli na nohou,
uvedl principál
dvojici dívek
krev a mléko.
Nejvýše ve věku dvaceti jar.
Ty pak v opáncích
nebo krpcích
rozšafně dlaně v bocích.
Jedna šaty v barvě chrpy,
druhá v barvě českého granátu.
Slovanský šarm,
hbité skoky
ze strany na stranu
muži úpí.
Rozjařenost,
živelnost v pohybech jejich,
veliké prsy opouštěly chvílemi šněrovačky.
Ó, jak je podnětný pohled.
Onen vyzývavý nepoměr
mezi útlým pasem
a ohromující hrudí.
Vnadami plné šněrovačky,
točení v kruzích,
pohledy dívek do očí
jakmile dlaněmi třímaly své boky.
Vyhlížely velkolepě
jako Múzy,
s rukávy širokými,
jejich blůzy,
rozehrály mou představivost
Široce...