CHRÁM

(Amonasr, 21.07.2014, basne)

 

CHRÁM

 

poznal jsem svět

z nejrůznějších stran

setkal se

s mnoha společnostmi

byl často v jejich středu

ztotožnit se však

s jednou jedinou

to po mně

nechtějte

 

ne

to nedovedu

 

všude se křičí

jen ta jedna

jejich pravda

ty ostatní

se napichují na kůl

 

uznávám

 

nějaká

se pokaždé

najde

nikdy však celá

vždycky jen

tak nějak

               napůl

 

prolez jsem kdejaký kout

poznal ho řádně zevnitř

s naleštěnými klikami

i bordelem

pod kobercem

s vlky jsem také vyl

v domnění že žiju

přitom jsem byl

jen hercem

tu lepších

jindy zas

mizerných rolí

padouchy jsem však

nesved nikdy

to mi stud nedovolil

 

jsem doma všude

a zároveň

nepatřím nikam

sotva se někde

ohřeju

jakmile cítím

že přivlastnit

by si mě chtěli

zvedám padací mosty

 

ne

neutíkám

 

jen bojím se

ztratit vlastní vůli

čím starší jsem

tím naléhavější

mám touhu

umřít jen jednou

 

naráz

a

celý

 

kdo soudit

byste druhé

chtěli

vězte

že nejvíc rozumu

má ten

kdo soudí

především sám sebe

 

být katem druhých

je smutné odhodlání

bylo by i směšné

kdyby si

tak tragicky nepletlo

kde Země je

                  a kde Nebe

 

mít život rád

znamená

neplivat druhým

do tváře

 

jen tak

pro jakési dojmy

 

když zafouká

protivítr

slina se může vrátit

ve vlastním ksichtu

pak studí

      a zatraceně zebe

 

proč tohle všechno

vlastně píšu

 

nevím

 

snad že každý člověk

je svým způsobem

 

osamělý

 

a přesto nedokáže

                být sám

 

na jezeře poznání a času

naše skryté lucerničky

blikají nenápadné SOS

v naději

že mlha se občas

rozestoupí

abychom pozvali

k malému pohoštění

        nebo třeba jen

                   na kafíčko

 

věčně hladové plavce

 

na náš

odkudsi

          zbloudilý  prám

 

jsou vzácné ty návštěvy

však vězte

 

jsou

 

a z toho prámu

 

     vám  udělají

                   

                          chrám

 

Praha, 20.7.2014

 

http://www.youtube.com/watch?v=HpDjf8oovdY

 

www.liter.cz