(její alter ego, 25.08.2014, basne)
Zůstalo ve mně smutné chtění po životě
A pár deci alkoholu jako připomínka šťastných dnů
Jak se říká nad ranní kávou plnou zapomnění
Všechny pilule od bolesti si nasypat do úst a nasucho polknout
Topit se v ráji bezbolestnosti a snění
Rukama se dotýkat slastných chvil
Kdy není nic víc než tělo a mysl v oblacích
Každý potřebuje někoho pro koho stojí za to plakat nebo umřít
A já se našla
Uprostřed ničeho
Znovu jsem se narodila
Se stejně křivým úsměvem a pokřivenou duší
S odhodláním vejít do skal a ponořit se hluboko pod betonovou zem
Stojím v záchranném kruhu z gumy
Který se potopí při každé vlně
A zase vyplave na hladinu
Jako všechny věci co musí být pohřbeny ve vodě
Znovu se objeví na břehu
Zapomenuté a nechtěné
Stejně jako dívky se sny omotanými kolem krků
Zapomenuté a nechtěné