(Amonasr, 05.09.2014, basne)
VĚŠÁK
odkládáš na mě
své smutky
výčitky
nesplněné touhy
svlékáš se přitom
do naha
nic nezastíráš
vůbec nic
ani své chyby
máš mě vždy po ruce
svůj věšák
pouhý
zrcadlo osleplo
jak se ti to
líbí
už nevidíš se ve mně
nevšímáš si
jak prohýbám se
k zemi
pod tvou veteší
snad ani netušíš
snad je ti to jedno
že ta každodenní služba
mě už neúprosně zmáhá
netěší
co bylo kdysi rájem
změnilo se nenápadně v peklo
brzy tě ale překvapím
už vím
jak zbavit se těch krámů
udám je v nejbližším
second handu
tam co frčí
retro
Praha, 5.9.2014
https://www.youtube.com/watch?v=bBIjxYB9RGA