(Elisa K., 04.10.2014, basne)
Slepým ulicím někdo ukradl oči
a někdo další jakoby zpíval ukolébavku
všem unaveným uštvaným láskám
hodiny zívají s neslušně otevřenými ústy
a vteřiny se loudají jako ten chlap vonící po alkoholu
a zdánlivé svobodě.
Listy jsou tak bláznivě zamilované do chodníků
když se se spokojeným vzdechem oddávají pádům do náruče
která je studená a bez empatie
jako cizí postel ve které dennodenně uléháš v objetí
naprosto anonymní peřiny.
Je to skoro jako by někdo hrál requiem
na klávesy tvých prstů
zatímco spíš.
A já se toulám po ulicích bez očí
lucerna plive světlo a někdo zpívá ukolébavku
všem kteří usínají osamoceně.