(Elisa K., 06.10.2014, basne)
Od úst ti stoupá lenivý kouř.
A pak že nekuřák směje se škodolibě počasí
oblečené až směsně málo
vždyť nastydne
dělaly si starosti bezstarostné důchodkyně a chleba
se rozhodl že bude opět dražší.
Pomalu splácím nocím jejich spánky
a popravuju jednotlivé dny v diáři až by se i Mydlář divil
Tobě nedělá hlavu mít na rukou krev osudu?
směje se mi předem rudá neděle
a pondělí s hlavou pod gilotinou tužky prosí o milost.
A abych nezapomněla na dny těm pro změnu splácím bdění
Skoro nespím zatímco právě probuzené poledne obchází parapety
má na sobě pořád ještě pyžamo
s sebou táhne plyšového medvídka bez očí a končetin
a provokuje odpočinutím.