(Malá mořská víla, 10.10.2014, basne)
co bájný přelud
bělostné laně
uniknout chci
Ti
v tmavý les
leč po mě
prahnou
Tvé horké dlaně
skryje mne voda
rudý vřes
jenom tak
mihnu se
úsvitem ranním
ztratím se
v houštinách
tam
mám svou skrýš
možná, že
zjevím se
v soumračném vánku
možná
však více
mě
nespatříš
prochodíš les celý
křížem i krážem
čekej mne
dnem i nocí
tmou
bílá laň
není
tak nebuď blázen
je jen
Tvou touhou
mámivou