(Giuseppe_Lumík, 12.10.2014, basne)
Štráduju si ránem v Práglu
hladový a vysílen
bez jídla už třetí den
po ulici na Andělu
Náhle spatřím große melu
divný muž tam líbá zem
nožem zřejmě proboden
wiedersehen dal svému tělu
Lidé bílí jako stěna
vrací Frühstück na ulici
od huby jim víří pěna
Jsou to ale nevděčníci
moje břicho hladem sténá
a ke své smůle nemám lžíci