(josuatree, 14.10.2014, basne)
až lačně zas mě budeš chtít
že duši třeba vypustíš
víš kamkoli tě položím
a klidně s tebou dohořím
pak sečtu čárky na papíře
někdy bývám trochu zvíře
když ucítím tě na žebrech
dráždím tě a ztrácím dech
a zbožňuju tvůj drsný křik
když ze své mízy dáš mi pít
vším nahá kousek od nebe
jak stoupám padám do tebe