(bogen, 20.10.2014, basne)
Jak můry za světlem, bláznivě
za lepším světem se ženem
ráj ale nenajdem, klamně
si posedlost s nadšením pletem...
Žijem ten dnešní den
včerejšek, zítřek je nic
přelud pouhý jen
Vše se nám, stále víc
stejným zdá
sebe už nikdo
nepoznává...
Co se to divnýho stalo nám?
Jak ještě o něčem můžem snít?
Na špatný každý jen nadává
nejsme tím co chtěli jsme být...