(josuatree, 22.10.2014, basne)
a zase přišel podzim
v sytých barvách které zbyly
a úsvity přiškrcené mlhou
jiné než ty předtím
nepřejí dennímu světlu
do toho týdny měkce zlátnou
ale trochu chladne pod azurem sílí
a večery jsou neklidné
jak nejsilnější příliv . . .
v košili sedím na okraji dne
na posledním slunci vyhřívám se
kytaru svírám na klíně
a po pražcích prsty bloudím
neschopen písně jediné
ale nemám právo tě soudit
prostě jsem se v lásce zmýlil
a smutek nebo spíš to prázdno
je všechno co mám po tobě
a tak jen s kytarou sedím
na okraji dne
a schopen nejsem
písně jediné