(Lůca, 26.10.2014, basne)
Nejdříve neměl jsi čas
a pak pracoval´s jak ďas.
Později trénink že máš
a hned zítra sám mě vyhledáš.
Druhý den moc vidět mě chceš,
tak říkám, že končím v pět.
Řekl jsi, že určitě tam budeš,
já však věděla, že setkání se vyhneš.
Nebaví mě jen čekat až uděláš si čas,
vždyť schůzku jsi zrušil už zas!
Končím, to tohle už nemám,
čekat až uděláš si čas nehodlám!
Po týdnech mi zprávu napíšeš,
že přestat myslet na mě nemůžeš.
Ze mě horečkou jsi prý povalen,
však jediná má slova jsou- dej si Paralen.