(poeta, 17.11.2014, basne)
náhle a zničeho
nic se rodí
tak to chodí a kdo to neví ten se diví
nehledá a nezávidí
to proto
že kdo nic nezná
komu chybí touha prabezmezná
netrefí
světlo se skrylo za svůj stín
a pohaslo a ještě míň ho v dlani zbylo
a z očí
lilo
do potoků slz
deru se skrz
chci ven a ještě kousek
jenom se dotknout skály
jdou sem
ti co se báli co se přikrčení
s pohledem do písku
...co se báli
náhle a z ničeho vzplanula chvíle
a zvuk se spojil se světlem
ten výtrysk
záře
výkřik
a nastal den
a poslední se v popel mění
smutek
v zapomnění