(smudlinek, 31.01.2007, basne)
Nepřišlo to na nás
Ono to...přisprintovalo
Stačil letmý dotek stehen
a ta jiskra...ten pocit...
když člověk poprvé
rozdělal oheň...
Šli jsme kolem dveří
s panáčkem o kterém
bych tvrdil
že se taky vzrušil
Kdo věří?
Zatáhnul jsem tě do kabinky
a celou vahou tě přikryl
Nevadilo ti to ani trochu
(to jsem tušil)
Dokonce jsi měla neuvěřitelně
rychlé ruce
(vzpomněl jsem si
na jeden western a taky
že to budu nakonec já
kdo bude střílet)
Z košile mi ulítly čtyři knoflíky
dva spadly do mísy
začaly se topit - to nepřežijí
a já?
Jako bych dostal
od škodolibosti tip
nechtěl jsem oplácet
ale rozbil jsem ti zip
stejně schovával oheň
určený pro mé spálení
Asi přišel někdo další
ale moc jsem toho neslyšel
přes zvuky které jsi vydávala
ani já jen mlčky nepřihlížel
každá vteřina mi vypalovala
cejch smyslnosti
při pitvě by mi našli vášeň
ve všech tkáních
nikde žádná hudba
jen rytmus a plno
nemelodických zvuků
neslyšel jsem nic tak nádherného...
Jako horolezkyně bez ochrany
jsi se odvážně blížila k vrcholu
který i já okamžitě uviděl
oba jsme vykřikli
Támhle je!!! (ne doslova)
a na chvíli jsem neviděl
vůbec nic...
Až si budu promítat na
plátno blížící se smrti
svůj život
použiji našich 58 vteřin
a zemřu s jedním šťastným povstalcem...