(Žárovka, 09.12.2014, basne)
Picassovské křivky
jsme dvě sochy z Říma
záře přes pergamen
tichý dech;
jsi stříbro v dlaních zlatníka
dotknu li se tě
exploduješ
a kouzlo se zlomí
pozoruju jak světlo se lomí
o křivky klavikul, žeber
v bouři vzdechů dvě zmítající se těla
políbím li tě zahyneš
jak sněhová vločka na rtech touhy
v hrudi mi vzkvétá prskavka
tělo se mění v bublinkový koktejl
paže stanou větvovím
a nohy nebem
jsi slunce v objetí Ikara