(Severka, 31.01.2007, basne)
Na našich oknech spředených z mlh zastavil se čas.
Na našich oknech tmavých a chladných usnul náš hlas.
Jen tvoje myšlenky promlouvají do mého ticha a já nemůžu lhát, že
tvoje dotyky rozezní mé srdce, které nemůžu si vyrvat z těla
jen abych jej mohla tobě dát.
Moje ústa rudá a nevinná se s tebou chtějí smát.
Mé tělo křičí do tmy Tohle muselo se stát...