(Amonasr, 13.01.2015, basne)
ZRCADLOVÉ BLUDIŠTĚ
mohutné erupce dat
gejzíry jisker
ohňostrojů
chrlí miliony zakuklených sopek
miliardy
informační láva
zaplavuje
spaluje vše živé
brodíme se žhavým popelem
toneme
dusíme se
propadáme
lapáme po dechu
přes dým nevidíme druhé
už ani sami sebe
neslyšíme
necítíme
nejsme
sami sebou
otroci jedniček a nul
na galejích zběsilého šílenství
ztrácíme své vlastní příběhy
pro telenovely
v nichž jen statujeme
bez diváků
pár jedniček
jinak samé nuly
množí se
jak sarančata
vyžírající úrodná pole lidství
až na vyprahlou poušť
v písku mikročipů
chrastícím pod nohama
jak drcená žebra vychrtlých dětí
ze slumů světa
umírajících hlady
neumíme se už ani smát
jen posmívat
těm za oponou
než s ní trhne čas
a my zjistíme
že ten
kdo se na nás šklebí
z pokřivených odrazů
jsme my sami
v zrcadlovém bludišti iluzí
z něhož už není jiný východ
než ten zpátky k sobě
pokud ovšem
mezitím
nepřetrhneme svou nit
Praha, 13.1.2015
https://www.youtube.com/watch?v=caWXt9lCVrc