(kudlankaW, 26.02.2015, basne)
Už neslyším klepání podpatků,
vysokých korkových platforem,
už jen pár hodin zbývá do pátku,
místní banku zkrášlují fáborem.
Jako bych na den unikl tmáři,
cítím v sobě mocné výboje,
fosforeskuji, podivně zářím,
jdu lehkým krokem jako ukojen.
Hledím zónou v očekávání,
nacházím zmar, dále jen vitríny,
dlouhonohé, dnes nejsou k mání,
plne svrchníky ani leginy...
Mohu tak prožívat usebrání...