(Avola, 03.03.2015, basne)
Prosedět hodiny
kapou myšlenky
tak rychle
nestíhám
znamenat
zrychlená jen tak na místě
tečou
pro mozek bez šťávy
jsou
vodou
neperlivou
nevím co mě dělá člověkem
cítím že cit
měla bych jít
otupit
ještě víc
ty starý brusle na chodník
u toho
několik otoček
posílat
polibky vzdušné
nemohu
bojím se že
žádné nemám