(Jimmy Ručka, 02.02.2007, basne)
Mysl plnou rozvířených obrázků,
střípky paměti jak hrany oblázků.
Mysl znetvořená kávou,
hlava jak politá lávou.
Meč blýská se ve slunečním svitu,
rána sekerou sklouzává po štítu.
V temné noci dobrodružství odehrané,
vzpomínky krásné, nikdy neohmatané.
Na jazyk vloudí se básnická slina,
kolik z toho je vina Jim Beama?