(ztracený 22, 03.05.2015, basne)
Když za noci ve spánku
procházím ta nepoznaná místa
snad jednou někde zakotvím
tam kde bude můj přístav
V hlouby duše proplouvám
bez záchrané vesty
i když nikdy nevím sám
kam povedou mé cesty
Ve svém srdci chovám si
svět těch mojich krásných snů
kde stavím si hrady
z kostek příštích dnů
když na obzoru začne svítat
obracím svůj koráb zpět
pak naslouchám zpěvu ptáků
zase objevil jsem krásný svět...