(Zma, 21.05.2015, basne)
Od Kapek k dešti posunul se čas
ticho prý léčí
a čas bývá milosrdný.
Poslední kapka krve se zastavila v těle,
poslední výdech a najednou ticho
Ani křik mé duše a volání vzhůru
nezastavilo neúprosnou dámu v černém
Je ticho, a já se snažím nemyslet,
ale mysl si dělá tak trochu co chce
728 dnů už tu nejsi a smutno je stále
snažím se, opravdu mami,
ale tak moc mi chybíš!
A tolik jsme si toho měli říct..
Kapka za kapkou,
opět padají slzy z mé tváře
kapka za kapkou se snaží vyplavit ten smutek z duše
kapka za kapkou jak zrnka písku v přesýpacích hodinách
kapka za kapkou a ticho jako v kostele,
a já bych tak ráda zase slyšela Tvůj hlas.
Mami...maminko, tak moc mi chybíš!