(Frr, 28.05.2015, basne)
vlásek z Tvé zahrádky
zasadím do úhoru
své žízně
až konečně zaprší
vyraší nejspíš
prasvízel přítule
ale kéž by to byla
omamná
stydcekvětá masožravka
stal bych se rázem vděčným
bardem hmyzákem
a opilý
Tvou krásou sveden
vonnými slinami
slastně rozpuštěn
a konečně sežrán
dychtivým okvětím
Tvého
milostivého apetítu
UFF***