(vrbák, 25.08.2015, basne)
Mí dobří havrani... všechno to odneste,
po naší poslední večeři páně.
Krev, sperma, med... ty zbyly ti na prstech,
na prsech nad ránem zas moje dlaně.
A v lůně se náš syn, pohrobek veselý
do rytmu Straussova valčíku točí...
Netuše, že už zas...za půlden necelý,
navždy tě obejmu a sejdu z očí.
Ten kočí co drží čtyřspřeží před vraty
ptá se mne: „Pane, už? Je čas jít domů...“
Vzduch páchne omamně mrtvými jehňaty...
Vracím se do pekla s rachotem hromů...