(James Libustka, 28.08.2015, basne)
jen pár kroků
a šedá se v zelenou mění
dutý zvuk betonu
střídá zašumění
hluboký nádech
víčka jsou přivřená
úleva blízko je
ví to již duše má
prostor mě objímá
čas pomalu plyne
všechno teď zdá se být
docela jiné
únava topí se
ve vlnách mizí
a stres již odneslo
bzučení hmyzí
bez hlesu položen
v kořenů záhybech
cítím že svět náš
není jen o lidech
toho klidu jež kolem
stále nejsem syt
stmívá se
chladno je
já však nechci odejít