(Laven De Brig, 07.11.2015, basne)
Měli jsme pro ostatní slepé oči
a rozum,
když hořeli jsme jen tak
z planého důvodu.
Snad bez rozmyslu.
Byli jsme tak stejní, když vždy
různě nám něco vadilo,
chybělo jiné východisko.
A tak jsme nechali zapadnout slunce
aniž bys nás uhasil.
Bylo tolik věcí, co jsme na sobě znali
a ještě víc těch, které jsme měli
a před sebou skrývali.
Bylo příliš chyb na to, abys mě nechal
v klidu dohořívat,
však my zapomněli to zkoušet dál.