Nenaspaná

(Madanik, 15.01.2016, basne)

Opojen tmavou nocí
pohlcen zcela její moci
už ke spánku se blíží čas
tu někdy slýchávám tvůj hlas

Přícházíš nečkaně
až za svým stínem
když nespavost drží mé dlaně
a k sobě tiše se vinem

Tím hlasem co má krásné znění
snad abych líp oddal se snění
a abych věřil na něhu
vyprávíš tisíce příběhů

O lásce, naději, o kráse
o touze co skrýt už nedá se
taky o hříchu a rozhřešení
a o vině, která vlastně vinou není

A ač se někdy spánku bráním
(možná zdá se Ti že přeháním)
pod slovy Tvými
mu podléhám
a s rýmy mými
co po Tobě zůstaly mi
jdu ke svítání
i Tobě je tu zanechám...

www.liter.cz