(Hantec, 07.03.2016, basne)
Básničky už dnes netáhnou a já to dobře vím.
Hledáme jiné cesty,
jak se stát nesmrtelným.
Často zbude po nás záznam v rejstříku,
jinak pouhý stín.
Vzpomínky jednou ustanou,
kdo, kdy tu žil.
Je mnoho nás neviditelných,
co žije pro okamžik.
Jen se nekoukej,
moc dobře to víš.
Čekáme na chvíli,
co zapíše nás do dějin.
Co může být hezčí,
než uslyšet: To tenkrát Franta Novák,
to byl jeho čin.
Mějme hlavu vzhůru a konejme dál.
Nejhezčí co můžeme uslyšet je:
Táto, mám tě rád.